Anmelden
Cover von Jak to bylo doopravdy

Geschichte

Jak to bylo doopravdy

von Český rozhlas

Website RSS

Folgenzu den neuesten

  1. „Nikdo si nezaslouží být tajně pohřben do takové jámy.“ Stal se ďáblický hřbitov symbolem nenávist?

    Stal se hřbitov v pražských Ďáblicích symbolem nenávisti až za hrob? O nehumánním, tajném pohřbívání odpůrců komunistického režimu do anonymních šachet při severní zdi ďáblického hřbitova i jinde mluví v pořadu Jak to bylo doopravdy publici

  2. Zradili Habsburkové česká národní práva?

    Otázka pro pořad Jak to bylo doopravdy?, který připravili historik Jan Rychlík a publicistka Ivana Chmel Denčevová. Režie Michal Bureš. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro

  3. Historik: Habsburkové naše práva nezradili. České dějiny v rámci Rakouska hodnotím pozitivně

    Až v poslední době historiografie i veřejnost začaly jinak pohlížet na téměř čtyřsetletou historii našich zemí v rámci Rakouska-Uherska. Obrozenecký mýtus o údajném útlaku souvisel s emancipačními snahami novodobých národů, a tak se hodily

  4. Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou

    Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu, ke které došlo 26. dubna roku 1986. Hrozící důsledky byly zřejmé, ale komunistické Československo se po několik dní tvářilo, že se takřka nic ne

  5. Jakou roli hrál za války exilový předseda vlády a kněz Jan Šrámek?

    Události naší historie bývají spojovány se symbolickými jmény. Proto, když slyšíte druhá světová válka a československý exil v Londýně – vybaví se vám jméno prezidenta Edvarda Beneše. Nebyl na to ale sám. Všechny díly podcastu Jak to bylo d

  6. Odsouzený ministr Barák nebyl jen nevinnou obětí. „Myslel si, že je nepostižitelný,“ říká historik

    Když se podíváme do historie komunistického Československa a jejího hlavního hybatele, komunistické strany, je to sled hledání a nacházení nejrůznějších nepřátel. Někteří „nepřátelé“ byli odsouzeni do kriminálu, jiní zbaveni funkcí a někteř

  7. Byl Ježíš proti penězům a majetku?

    Majetek i peníze se mohou stát modlou. Zcela jednoduché tvrzení, které ale není tak daleko od pravdy. A právě modlářství je jedním z největších protivníků Boha, kterého nám přináší judaismus, křesťanství, a také nejmladší monoteistické nábo

  8. Život v protektorátu: Zbourané domy, miny ve studnách. Největší evropské cvičiště SS bylo u Benešova

    Válečné škody zasáhly všechny oblasti života naší země, včetně krajiny. Jedním z nejpostiženějších území byla část vnitrozemí, dnešního Středočeského kraje směrem na jih od Prahy. Rozsáhlé území zhruba 450 čtverečních kilometrů, na kterém ž

  9. Život v protektorátu: „Pro nacisty byla církev nepřítel číslo 2, hned po Židech,“ říká historik

    Nacismus a komunismus, dva totalitní režimy minulého století, měly řadu společných rysů. Jedním z nich bylo, že jim v jistém slova smyslu má patřit i lidská duše. Tím se jednoznačně postavili proti náboženství, například proti rozšířenému k

  10. Život v protektorátu: Zakázali nacisté Čechoslovákům všechny politické strany?

    Politické strany leckdy vnímáme jako něco „navíc“, co častokrát pohledem zvenčí komplikuje situaci, rozhoduje na nějakých sekretariátech a dotyční bývají podezíráni, zda jim více nezáleží na jejich profitu než na zájmu celé společnosti. Zár

  11. Život v protektorátu: Byli četníci oporou nacismu, nebo se zapojili do odboje?

    Nacistický okupační režim využíval také bývalých četníků a policistů prvorepublikového Československa a snažil se je „převychovat“ a sjednotit s německými bezpečnostními sbory. Nebylo to jednoduché, protože řada četníků se naopak zapojila d

  12. Život v protektorátu: Koncentráky nebyly jen pro nepřátele. Končily tam i konfidentky a udavačky

    Hrozivé koncentrační tábory zřídili nacisté v období 2. světové války a některé i před ní. Právě tam byli transportováni lidé, kteří byli označeni za nepřátele nacistů. O to překvapivější jsou poznatky historického bádání: do „koncentráku“

  13. Doba stagnace aneb Vítězný únor opravdu nebyl vítězným, popisuje historik

    Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize. Všechny díly podcastu

  14. Státní bezpečnost chtěla zmrzačit exulanta Jiřího Pelikána

    Seznam nepřátel komunistického Československa zahrnoval i některé bývalé prominenty a ty, kteří pomáhali s nasazením vytvářet tento režim. Patřil mezi ně Jiří Pelikán (1923–1999), posléze výrazná osobnost našeho exilu a vydavatel časopisu L

  15. Chystal prezident Masaryk puč? Vždy odmítal být „demokratickým diktátorem“, míní historik

    Bylo to pár let po vzniku republiky, kdy se demokracie v Československu ocitla v krizi. Snažili se toho využít i nastupující fašisté, pod vlajkou nacionalismu namířeného jak proti německým, tak židovským spoluobčanům. Řešení na demokratické

  16. Historička: K Jindřichu Korutanskému se historiografie zachovala ošklivě. Mohl upevnit ekonomiku

    S naší starší historií je to leckdy velmi těžké. Po řadu staletí i historiografie vycházela z kronik, které byly více než „ideologicky cinknuté“. Taková je i Zbraslavská kronika Petra Žitavského, představitele cisterciáků, kteří měli své vl

  17. Každá nastupující totalita skauting zrušila a zakázala. Dokonce třikrát, vypočítává historik

    Jednou z největších dětských a mládežnických organizací jsou skauti, největší z nich Junák má 75 tisíc členů. Principy výchovných metod, které má skauting už ve své podstatě, dnes obsahují i moderní výchovné koncepce. Přesto stačilo málo a

  18. Ivana Medka komunisté vyhnali do Vídně. Po roce 1989 se vrátil do kanceláře prezidenta Havla

    Osobností, která zanechala v naší historii mimořádnou stopu, je Ivan Medek (1925–2010). Charismatický muž, jehož život probíhal na pomyslné sinusoidě – prožil celkem šest politických režimů, ale sjednocujícím prvkem jeho života byla osobní

  19. Byla Charta 77 jen okrajovou záležitostí?

    Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned násled

  20. Byl malíř František Kupka zkrachovalým mazalem? Jeho obrazy kupoval i Edvard Beneš

    Mezi mistry světového výtvarného umění patří také český malíř, grafik a ilustrátor František Kupka (1871–1957). Zakladatel a průkopník nových forem umění, které označujeme za abstrakci, tak stojí po boku jmen jako je Vasilij Kandinskij či K

  21. Zařídil zvolení Havla prezidentem tehdejší komunistický premiér Čalfa?

    Jaké byly okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989? Bylo vůbec ještě pár týdnů před tím myslitelné, aby komunistické Federální shromáždění zvolilo disidenta, který byl dokonce v „podmínce“, která navazovala na jeho vězněn

  22. Jak se Spejbl a Hurvínek stali cílem nacistické pomsty

    Po řadu desetiletí provázely nejen děti loutky Spejbla, Hurvínka a Máničky. Jejich popularita pramenila ze slovních hříček a úsměvných skečů. Divadlo obecně hrálo v naší historii důležitou roli. Jeho významu porozuměli jezuité stejně jako o

  23. Estébáci čas od času likvidovali i své kolegy. Byl mezi nimi i velitel StB, připomíná historik

    Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. O

  24. Důsledky smlouvy se SSSR: Beneš sebe i ostatní přesvědčoval, že se Stalinovi dá věřit, míní historik

    Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazale

  25. Bratr herce Moučky byl brutální vyšetřovatel StB. „Hluboce se za něj styděl,“ říká historik

    Herec Jaroslav Moučka patřil k těm, jejichž tvář i hlas lidé snadno rozpoznávali. Desítky divadelních, filmových a televizních rolí přispěly k jeho popularitě. Postava okresního komunistického tajemníka Pláteníka v televizním seriálu Okres

  26. Nikola Šuhaj – opravdu bohatým bral a chudým dával?

    Bohem zapomenutá zem. I tak se říkalo Podkarpatské Rusi. Právě tam se ve velmi chudé rodině roku 1898 narodil Nikola Šuhaj. Byl v armádě, dezertoval, zastřelil maďarského četníka. „Tím se dostal na cestu, ze které nebylo návratu,“ uvádí pub

  27. Historik: Zápotocký chránil nacistické zločince udílením milostí. Rozpory mu nedělaly problém

    Mužem mnoha rozporů byl bezpochyby komunistický předák a také prezident Antonín Zápotocký. Ze sociálního demokrata se stal přesvědčeným komunistou. Působil jako zastánce dělníků v rámci svých funkcí v odborech a byl ctižádostivý. To provází

  28. 17. listopadu nebyla změna režimu ještě jasná. Komunisté byli ochotni zasáhnout, říká historik

    Učebnicová informace by mohla být velmi jednoduchá: 17. listopadu 1989 po manifestaci studentů, která byla brutálně potlačena, došlo ke konci komunistického režimu v Československu. A někdy se i může zdát, že to přece bylo tak jednoduché. O

  29. Bylo 17. listopadu 1989 opravdu jasné, že komunistický režim u nás se zhroutil?

    Otázka pro reprítu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android (https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.rozhla

  30. O „nepolitické politice“ mluvil Václav Havel pouze ve dvou předlistopadových textech, říká Pithart

    5. října 1936 se v Praze narodil Václav Havel: dramatik, disident, kritik komunistického režimu. Po jeho pádu se stal prezidentem Československa a později i České republiky. Václav Havel je považovaný za autora konceptu nazvaného „nepolitic

Ältere Folgen

Anmelden oder registrieren

Jetzt

0:00 / 0:00