Čeština s Michalem: Czech Podcast for Beginners· Folge 86
Ep. 86 – Čas a hodiny
Montag, 19. Oktober 2026 · 6 min
Kapitelklicken springt direkt hin
Shownotes
Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky.
Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky.
V této epizodě mluvím o čase, hodinách a každodenním rytmu dne. Dozvíš se také, jak Češi mluví o čase.
Text epizody:
Ahoj.
Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky.
Dnes budu mluvit o hodinách.
Náš den se většinou řídí časem.
Ráno vstáváme,
dopoledne pracujeme nebo studujeme,
odpoledne máme další povinnosti a večer většinou odpočíváme.
Každý člověk má trochu jiný režim.
Já mám rád pomalejší ráno.
Rád si udělám čaj nebo kávu a nechci hned spěchat.
Ale ne vždycky to jde.
Když musím někam jet, najednou sleduju hodiny mnohem víc.
V češtině je užitečné rozumět tomu, jak lidé mluví o čase.
Jednoduché je říct například sedm třicet nebo osm hodin.
Tomu rozumí každý.
V běžné konverzaci ale Češi často říkají půl osmé.
To znamená 7:30.
Pro mnoho studentů je to na začátku matoucí, protože půl osmé není 8:30, ale 7:30.
Podobně lidé říkají čtvrt na osm.
To je 7:15.
A tři čtvrtě na osm je 7:45.
Tyto výrazy nejsou ze začátku jednoduché, ale jsou velmi běžné.
V Česku se také často používá čas od nuly do dvaceti čtyř hodin.
Hlavně v jízdních řádech, na lístcích, v e-mailech nebo na internetu.
Například, když je napsáno 21:30, znamená to půl desáté večer.
Čas hodně řešíme, když se s někým domlouváme.
Když se chci s někým sejít, musím vědět, v kolik hodin a kde.
V Česku je docela důležité chodit včas.
Když mám schůzku v deset hodin, je dobré přijít pár minut předem.
Když vím, že přijdu pozdě, je slušné alespoň napsat zprávu.
Samozřejmě ne každý člověk je dochvilný.
Někteří lidé chodí často pozdě.
Jiní jsou nervózní, když nepřijdou o deset minut dřív.
Já se snažím chodit včas, ale nestresuji se.
V práci hraje čas velkou roli.
Pracovní den má začátek a konec, schůzky mají přesný čas a úkoly mají termíny.
Když mám moc termínů najednou, je to stresující.
V běžném životě kontrolujeme hodiny pořád.
Díváme se, kdy jede autobus, kdy začíná film, kdy zavírá obchod nebo kdy máme jít k doktorovi.
Já mám někdy pocit, že den uteče moc rychle.
Ráno mám plán, ale během dne se objeví nové věci.
E-mail, telefon, nákup, vaření, úklid nebo nějaký malý problém.
Najednou je večer a já nevím, kam celý den zmizel.
Proto se snažím plánovat jen několik důležitých věcí.
Ale den nemá být jen práce a povinnosti.
Je dobré mít čas i na odpočinek.
Každý člověk má k času jiný vztah.
Někdo plánuje všechno dopředu, jiný žije víc spontánně.
Někdo chodí všude brzy, jiný přichází na poslední chvíli.
Já se snažím plánovat, ale nechci to přehánět.
A co ty?
Vstáváš raději brzy, nebo pozdě?
Chodíš na schůzky včas?
To je pro dnešek všechno.
Přepis epizody najdeš dole.
Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit.
Pokud se díváš na video, můžeš dát like.
Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail.
Detaily najdeš v popisu epizody.
Děkuju za poslech.
Uvidíme se příště.
Ahoj.
Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty.
—
Podpora mé tvorby: ko-fi.com/cestinasmichalem
Online lekce: italki.com/teacher/6989034
Web: czechstart.buzzsprout.com
e-mail: cestinasmichalem@gmail.com
Support the show (ko-fi.com/cestinasmichalem)
Transkriptvom Podcast bereitgestellt · Zeitmarken springen hin
Ahoj, vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o hodinách. Náš den se většinou řídí časem. Ráno vstáváme, dopoledne pracujeme nebo studujeme, odpoledne máme další povinnosti, a večer většinou odpočíváme. Každý člověk má trochu jiný režim. Já mám rád pomalejší ráno. Rád si udělám čaj nebo kávu a nechci hned spěchat.
Ale ne vždycky to jde. Když musím někam jet, najednou sleduju hodiny mnohem víc. V češtině je důležité rozumět tomu, jak lidé mluví o čase. Jednoduché je říct například 7,30 nebo 8 hodin. Tomu rozumí každý. V běžné konverzaci ale Češi často říkají 0,8, to znamená 73. Pro mnoho studentů je to na začátku matoucí, protože půl osmé není 8,30 ale 7 30.
Podobně lidé říkají čtvrt na 8. To je 7, 15. A 3 čtvrtě na 8 je 7 45. Tyto výrazy nejsou na začátku jednoduché, ale jsou velmi běžné. V Česku se také často používá čas od 0 do 24 hodin. Hlavně na jízdních řádech, na lístcích, v emailch nebo na internetu. Například, když je napsáno 21.30, znamená to půl desáté večer.
Čas hodně řešíme, když se s někým domlouváme. Když se chci s někým sejít, musím vědět, v kolik hodin a kde. V Česku je docela důležité chodit včas. Když mám schůzku v 10 hodin, je dobré přijít o pár minut předem. Když vím, že přijdu pozdě, je slušné alespoň napsat zprávu. Samozřejmě ne každý člověk je dochvilný.
Někteří lidé chodí často pozdě. Jiní jsou nervózní, když nepřijdou o 10 minut dřív. Já se snažím chodit včas, ale nestresuj se. V práci hraje čas velkou roli. Pracovní den má začátek a konec. Schůzky mají přesný čas a úkoly mají termíny. Když mám moc termínů najednou je to stresující. V běžném životě kontrolujeme hodiny pořád.
Díváme se, kdy jede autobus, kdy začíná film, kdy zavírá obchod, nebo kdy máme jít k doktorovi. Já mám někdy pocit, že den uteče moc rychle. Ráno mám plán, ale během dne se objeví nové věci. E-mail, telefon, nákup, vaření, úklid nebo nějaký malý problém. Najednou je večer a já nevím, kam celý den zmizel.
Proto se snažím plánovat jen několik důležitých věcí. Ale den nemá být jen práce a povinnosti. Je dobré mít čas i na odpočinek. Každý člověk má k času jiný vztah. Někdo plánuje všechno dopředu jiný žije víc spontánně. Někdo chodí všude brzy a jiný přichází na poslední chvíli. Já se snažím plánovat, ale nechci to přehánět.
A co ty vstáváš raději brzi nebo pozdě. Chodíš na schůzky včas? To je pro dnešek všechno. Připis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast hodnotit. Pokud se díváš na video, můžeš dát like. Také mi můžeš napsat zprávu nebo email. Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuji za poslech, uvidíme se příště.
Ahoj.